Jan Werner

Jan Werner (5. února 193320. ledna 2021) byl český stavební inženýr a esperantista.

Narodil se v Návsí u Jablunkova v rodině krejčího, dětství prožil v Jablunkově (do roku 1938) a Horních Heřmanicích v okrese Ústí nad Orlicí (do roku 1945), po válce se rodina přestěhovala do Lanškrouna, kde hned v září 1945 nastoupil do gymnázia a později pokračoval na gymnáziu v České Třebové. Po maturitě v roce 1952 odešel do Brna na Fakultu architektury VUT, kterou ukončil v roce 1957. Místem jeho zaměstnání byly Vítkovické stavby Ostrava-Kunčice (1957–1960), Hutné stavby Košice (1960–1967), VHJ Prům. stavitelství a Průmyslové stavby Brno (1967–1990), a jako pedagog působil na VUT Brno, Fakulta architektury (1900–2001).

V roce 1948 se na gymnáziu seznámil s esperantem, stal se jednatelem esperantského klubu v Lanškrouně (redigoval cyklostylovaný věstník Esperanta Vorto (Esperantské slovo, 1951–1953), byl činný v esperantské mládeži ve vedoucích funkcích, v roce 1958 redigoval časopis Tagiĝo a později Fajrero (1959–1960). Zabýval se odbornou terminologií v esperantu (se specializací na stavebnictví), překládal i beletrii. Od roku 1966 budoval společně s Josefem Drlíkem organizaci pro české techniky-esperantisty. Poté, co byl v roce 1969 založen Český esperantský svaz, vyústily jejich aktivity ve vznik jeho vědeckotechnické sekce, v jejímž výboru pracoval mnoho let (1966–1989). V letech 1971–1972 byl předsedou brněnského klubu esperantistů a od roku 2002 nového Sdružení pro mezinárodní jazyk esperanto v Brně, které spoluzakládal. Získáno z Wikipedie
Zobrazuji 1 - 2 z 2 pro vyhledávání: 'Werner, Jan', doba hledání: 0,01 s.
Vyhledávací nástroje: RSS Poslat e-mailem